Čtení jsem pojala oficiálně jako koníček až při přípravě na maturitní zkoušku z literatury. Nikdy předtím jsem nebyla vášnivý čtenář, ale asi až ve čtvrtém ročníku jsem plně propadla kouzlu knihovny. Bavilo mě se jen tak procházet mezi regály plnými knih, půjčovat si je a při jejich vracení se opět procházet a hledat další, které potřebuji. Částečně k tomu asi přispělo i to, že jsem si jako první knihu ke čtení vybrala Hobita. ♥
Většinu knih k maturitě jsem strategicky vybírala kromě malého počtu stran i podle toho, jestli mají i nějaké filmové zpracování. Předpokladem bylo, že se mi tak bude dílo lépe pamatovat. Následující tři knihy patří do mých nejoblíbenějších z tohoto seznamu. Věřím, že uvedené knihy nemusím nijak sáhodlouze představovat.
Spalovač mrtvol – Sice šokující a pochmurný, možná dokonce až hororový příběh, je na něm ale něco zvláštně poutavého. Je to jedno z mých nejoblíbenějších literárních děl a také jediné, které jsem si po maturitě šla do knihovny půjčit ještě jednou. Před pár měsíci jsem si už konečně pořídila jeden výtisk domů, protože je mi jasné, že ho budu číst ještě několikrát.
Obraz Doriana Graye – Další z mých nejoblíbenějších děl je opět depresivně laděný příběh – smrt, nevěra, vražda, lži, a tak dále a tak dále. Dorian je doslova pěkný mizera, protože všechny jeho hříchy se promítají pouze na jeho obraz a on zůstává stále mladý a krásný. Bonusem filmové adaptace pro mě bylo, že tam jednu z hlavních postav ztvárnil můj oblíbený herec Colin Firth.
Saturnin – Naopak asi nejveselejší kniha, kterou jsem ve svém maturitním seznamu měla. Tu bych si chtěla do své knihovny také brzy pořídit, abych si znovu připomněla některé vtipné historky o svérázném sluhovi Saturninovi.
„Tak co, chceš věneček, nebo rakvičku?“
Ještě na konci minulého měsíce mě úplně pohltil španělský kriminální seriál La Casa de Papel neboli Papírový dům (2017). Vzhledem k tomu, jak jsem se od prvních dvou řad nemohla odtrhnout a soustředit se pořádně na nic jiného, tak raději s další řadou vyčkávám na vhodnější dobu. Závěr první a celou druhou sérii jsem zhlédla během jediného víkendu, protože každý díl končil nějakou zajímavou zápletkou, což mi nedalo spát a musela jsem si pouštět díl za dílem. Kéž bych tehdy věděla, že to bude tak návykové.
Hlavním tématem seriálu je obsazení Královské španělské tiskárny cenin osmi zločinci, kteří v této budově zadržují několik desítek rukojmích, včetně dcery britského velvyslance. Hlavou tohoto loupežného plánu je jistý Profesor, který má všechno dopředu naplánované a přesně předvídal kroky policie, ale i přesto musí řešit neočekávané komplikace.
