Nikdy jsem se neřadila mezi milovníky podzimu. Je to období, které mi pravidelně každý rok přinášelo pochmurnou náladu a ani letos tomu není jinak. Propršené, chladné a temné dny i večery mi upřímně vůbec nechyběly. Představa, že s hnusným počasím venku se mohu zavřít doma, zabalit se do deky, uvařit si čaj a ponořit se do knih je pro mě tedy až moc idylická, nehledě na to, že ke čtení knih není potřeba ani jedna z výše uvedených věcí. Já si nejraději čtu v létě venku na trávě, takže pro mě v podstatě čtení knih končí tehdy, kdy podzim začíná. 😅
Začátek podzimu nebo jen začátek září mi vždy připomínal navracející se školní povinnosti, nemilé deadliny a dodělávání všeho, co se během roku nestihlo. Podzim prostě znamená konec prázdnin a je to doba, kdy je potřeba naučit se s časem hospodařit zase o něco produktivněji a zaplout do nějakého režimu. Nebudu se tajit tím, že i letos na mě padl splín (společně s rýmou samozřejmě). Otevřela jsem si svůj loňský diář a zjistila jsem, že jsem vloni touhle dobou měla úplně ty stejné cíle jako mám právě teď. Musím se za sebe až stydět, jak jsem zlenivěla, ale rozhodla jsem se, že v tom nechci dál pokračovat a na svých restech zapracuji. Nemohla jsem po celou dobu najít motivaci a stále ji dál hledám, ale zároveň cítím v kostech, že už se potřebuji pohnout z místa. Mám své sny a cíle, které se mi ale mým dosavadním přístupem spíše oddalují. Musím si vtlouct do hlavy, že setrvat ve studiu bylo moje rozhodnutí a vše co udělám, nedělám pro nikoho jiného než pro sebe. Studium dokončím ne z povinnosti, ale proto, že jsem si to sama vybrala a hlavně – nikdo jiný to za mě neudělá.
Tenhle článek se měl původně jmenovat: „Pět tipů pro dobrou náladu, aneb jak přežít podzim“ a měl být určen třeba pro někoho, kdo nemá podzimní počasí zrovna moc v lásce nebo touhle dobou zažívá nějaké chmury. Jenomže já jsem přesně ten typ člověka, který by pár takových dobrých rad pro lepší náladu sám potřeboval, takže mě napadla jedna jediná věc, a tím je prosté idealizování. Člověk si musí idealizovat tohle období právě tím, co je pro něj příznačné. Já jsem si například konečně zase po roce uvařila dýňovou polévku a připravila domácí pumpkin spice latte, na které jsem se moc těšila.
V posledních dnech mi také dělá radost objevování nových filmů s halloweenskou tématikou. 🎃
Co vidět a co číst během podzimu:
Addamsova rodina (1991) a Addamsova rodina 2 (1993)
Moje sezónní klasika. Druhý díl je o maličko zábavnější.
Filmy Timu Burtona
Burtonovky jsou pro spooky season jak dělané. Beetlejuice (1988) byl skvělý a chystám se ještě na Frankenweenie, Sweeney Todda, Mrtvou nevěstu Tima Burtona a možná bych si mohla připomenout i Sirotčinec slečny Peregrinové, protože ten mě napoprvé tolik neoslovil.
Ukradené Vánoce / The Nightmare Before Christmas (1993)
Ve městě zvaném Halloween se začíná kostlivec Jack všemi těmi halloweenskými zvyky už nudit, takže když se jednoho dne ocitne ve Vánočním městě, dostane nápad uspořádat Vánoce ve vlastním stylu. Film podle předlohy Tima Burtona.
Známá znělka – This is Halloween.
Hokus Pokus (1993)
Zaznamenala jsem, že byl po 29 letech (!) natočen druhý díl o třech ztřeštěných čarodějnicích, takže když na mě oba filmy vyskočily na Disney+, tak jsem se ze zvědavosti koukla na první díl a byla jsem nakonec docela mile překvapena. Určitě se někdy podívám znovu.
Co se knížek týká, tak jsem už dlouho nic nepřečetla, nicméně k sychravému podzimu se podle mě skvěle hodí přečíst si nějakou kvalitní detektivku. Já bych si už dlouho chtěla přečíst Deset malých černoušků od Agathy Christie. Četla jsem už několik jejích dalších titulů a moc mě bavily. Tohle by navíc mělo být její vrcholné dílo.
Povídky E. A. Poea (např. Jáma a kyvadlo) – Temné, krátké příběhy, ze kterých jde někdy až mráz po zádech, ale doporučuji. ♥
Jste milovníky podzimu a užíváte si, když je venku zima, anebo tohle období také jen tak přežíváte?
_____________________________________
